Pomoc světu

28. prosince 2007 v 3:20 | Lucy |  Má tvorba
Vycházím ze dveří s pocitem, že nepatřím na tento svět. Každý člověk kolem mě je něčím nadaný, má v sobě talent, kterým pomáhá lidem a tím i této planetě. Jen já stále ještě netuším, čím bych mohla obohatit blízké. Snad jen tím, že mi nic nejde, na co sáhnu, to zkazím. Při umývání nádobí mi z rukou padají hrníčky na zem a jsou roztříštěny na stovky malých kousků. Při tenisu, do kterého mě nutí táta, trenéra trefím míčkem do hlavy - a to několikrát po sobě během jedné lekce. Ruce mě neposlouchají a raketa se podivně viklá, až se vysmíkne a odletí pryč.
Takto zamyšlená procházím ulicemi. Nevnímám okolí, jako bych měla klapky na očích a špunty v uších. Něco mě vytrhne z přemýšlení, snad je to zvuk kamínku, do kterého jsem kopla a on odletěl o kousek dál. Nevím, co se se mnou stalo , ale najednou si začínám všímat lidí kolem sebe. Ano, tak tenhle pán s kufříkemje velice unavený, určitě toho má mnoho v práci a doma ho ještě čeká rodina, které se musí věnovat. A tahle slečna se velice trápí, nejspíše kvůli nějaké velmí blízké osobě, která ji zradila.
Chodím takhle ještě dlouho a prohlížím si okolí. Těžko říct, co mě to popadlo, nikdy dříve se mi nestalo, abych se zabývala trápeními cizích lidí. Tímto způsobem dojdu až do nedaleké botanické zahrady. A najednou mě něco zarazí. Stojím u vstupní brány a jsem ohromena, ani pohnout se nemohu. Vždyť já zapomněla, že je jaro a vše kolem se tak nádherným způsobem probouzí. Procházím mezi květinami, nasávám tu překrásnou vůni poupat, slunce a čerstvě rozmrzlé půdy. Až po delší době se proveru a jsem schopna vnímat i to ostatní. Mezi růžičkami sedí sýkorka a pije vodu z listů. Na tento úžasný okamžík čeká mladý fotograf a jakmile ptáček skloní hlavičku, muž začne zběsile cvakat fotoaparátem. Oči má rozzářené a rty se pohybují vešťastném úsměvu. O kousek dál sedí na břehu jezírka mladá dívka s krásnými hnědými vlasy, v ruce drží náčrtník a vedle sebe má položeny pastelky. Chvíli nepřítomně hledí na přirodu před sebou, pak po dlouhém přemýšlení uchopí jednu ze svých výtvarných pomůcek a pustí se do díla. I když pohled na rodící se dílo je úžasný, jdu dále. Úzký chodníček mě vede mezi kopretinami, krásnými keři a spousty dalších rostlin, o kterých jsem dříve neměla ani ponětí.
Přicházím do rozkošného parku, který je součástí velkého areálu zahrady. Na plácku porostlém čerstvou a nadýchanou trávou trénují dvě malé holčičky všelijaké gymnastické cviky. Jsou velice ohebné a jejich paní cvičitelka by z nich jistě měla velkou radost. O několik metrů dál sedí asi patnáctiletý hoch s kytarou, ze které se linou líbezné tóny. nejsou to akordy z rockových písniček, ale Bachovo Bouree. Je to nádherná kulisa, která doplňuje tuto jarní atmosféru.
Teď už vím, že každý se pro něco narodil - i já...Vždyť na světě je tolik činností, které jsem ještě nezkusila. A to, že mi nejde tenis neznamená, že jsem neschopná. Je mi teprve šestnáct let a mám ještě spoustu času objevovat to, v čem bych snad mohla být dobrá. A nyní věřím tomu, že každý z nás si svého koníčka objeví. Chce to jen nebát se poznávat nové věci a dívat se kolem sebe. Jsem si jistá, že každému se jednou rozzáří oči nadšením z činnosti, která ho baví... Teprve potom přijdeme na to, že jsme pro tento svět něco udělali - že jsme ho naplno prožili....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Allis Allis | Web | 28. prosince 2007 v 17:41 | Reagovat

jako bys mi cetla myslenky..

2 Petixka Petixka | Web | 12. ledna 2008 v 16:22 | Reagovat

uplně jsi to vystihla, člověk musí umět koukat a najít si svý štěstí

3 xxxx xxxx | 4. června 2008 v 21:30 | Reagovat

Ahoj všichni, jen vám chci říci, věřte či nevěřte, splnilo se mi přání, které jsem měl, a znám další lidi, kterým se to též splnilo, takže nic neztratíte tím,že to zkusíte.

Nevěřím na čáry, ale..............pracují se mnou dva kolegové, kterým se to přání splnilo, takže vám přeji hodně štěstí.

Hodně lidí si není jistých, co by

v životě chtěli.

Dostal jsem tento list přes přítele, udělal jsem, co mi řekl a po týdnu se stalo skutočností to, co jsem si přál.

Tady je přesná kope, takže: funguje

to !

Řekni si pro sebe jedno jméno chlapce nebo děvčate, s kterým by jsi chtěl-a být (3x).

Mysli na něco, co by jsi chtěl-a dosáhnout v průběhu příštího týdne a řekni si to pro sebe (6x).

Kdybys si měl něco přát, co by to bylo? Řekni si to pro sebe! (9x).

Mysli na něco, co by jsi chtěl aby se událo mezi tebou a osobou na kterou jsi myslel-a při prvním obrázku a řekni si to pro sebe 12x.

Teď je tu náročná část, vyber si jedno přání z těch na které jsi už myslel-a, zkoncentruj se na to přání jak jen můžeš a nemysli na nic jiného jen na to přání.

Teď řekni svoje poslední a konečné přání vzhledem k přání, které jsi si vybral-a.

Teď když jsi toto dočetl-a, máš hodinu na to, aby jsi to poslala 15ti lidem a Tvoje přání se stane skutočností do týdne.

Čím víc lidem to pošleš, tím plněji se zrealizuje tvoje přání.

Kdyby jsi chtěl-a ignorovat tento list, opak sa ti stane skutečností.

Nebo

se to nikdy nestane...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama